Turecký deník - zápisky z Antálie 3.
Vše začalo deseti minutami v sauně, po té mne mladík oblečený jen v ručníku (tedy s nejvyšší pravděpodobností pod ním měl ještě něco dalšího!) odvedl do hamamu – tzv. tureckých lázní. Tady mne položil na slabý ručník na rozpálený centrální mramorový kámen a poléval mne vlažnou vodou, po té sauně a na tom horkém kamenu to byl doslova balzám, tedy až do chvíle, než mi zcela nečekaně polil tou vodou i hlavu. Slastí jsem totiž zavřela oči, takže jsem nic netušila a první, co mě napadlo, bylo, že mne chce utopit! Asi jsem ho tím i pobavila Načež následoval peeling celého těla. Je tedy nanejvýš zvláštní, když se vás jen v bikinách takhle dotýká neznámý sličný muž a ještě z vás ke všemu smývá vaši starou a špinavou kůži. Každopádně mladík to byl silný a chvílemi mě dřel s takovou vervou, až mne na chvíli přepadl strach, že ze mne sedře veškeré za týden nashromážděné opálení. Nesedřel a navíc to byl mooc příjemný pocit být takhle hladká. To jsem ale nevěděla, co bude následovat potom – pěnová koupel, nikdy jsem o tom předtím neslyšela a hamamu byla poprvé, takže když jsem najednou ucítila, že na mne najednou něco leje, ale něco velmi velmi lehkého a jemného, nevydržela jsem to a musela se otočit zvědavostí. Byla to skutečně pěna, připravoval ji v kbelíku vedle a přes jakýsi látkový pytel ji na mne snad ve 30ti centimetrové vrstvě nanášel, aby mne s ní potom celou umyl. Po té mi pomohl mne zabalit do ručníku a odvedl mne si odpočinou. K tomu mi přinesli čerstvý šálek čaje. Následovala olejová aromamasáž, která neměla chybu – hodina jemného promasírování celého těla a po té bahenní maska na obličej – v odpočívárně a k tomu opět šálek čaje – stálo to rozhodně za to. Jestli se sem ještě někdy dostaneme, jdu do toho podruhé rozhodně znova!
Co mne tady pokaždé dostává, tedy v tom pozitivním smyslu, jsou Turci a jejich nacionalita či lépe řečeno jejich národní hrdost. Oni jsou opravdu hrdí, že jsou Turci. To u nás neznám – tedy s výjimkou periodicky se opakující národní hrdosti v době konání MS v hokeji, fotbale či olympiády. Je také pravdou, že oni jsou k tomu vychováváni – ve školách se učí tomu, jak bylo v historii těžké se dopracovat k Tureckému státu, všude jsou vidět turecké vlajky – nejen na lodích, plážích, ale i dalších veřejných prostranstvích a to nejen ve státní svátek, ale neustále. Navíc ta jejich národní hrdost není nijak nepřátelská, pokaždé když poznají, že jsem cizinka (což už tedy od pohledu je poměrně jasné), se zájmem se ptají, odkud jsem, a když slyší Čechy – Praha, většinou moc dobře vědí a pokaždé říkají, jaké je to krásné město. Navíc nás tu všichni znají i díky nejdelšímu tureckému slovu: çekoslavakyalılaştıramadıklarımızdanmısınız - jste jedním z těch, které jsme nemohli udělat Čechoslováky? – zní to poněkud divně, ale gramaticky je to v turečtině zcela správně.
Na co mi nejde pokaždé, když snídáme, obědváme či večeříme nepomyslet, je hlad v zemích třetího světa versus blahobyt tady. Ačkoliv nejsem žádná aktivistka, není mi úplně příjemné koukat se na ty plné talíře, co si lidé nandávají a ještě horší je to, co se tu všechno vrací. Ale to je problém hotelů all inclusive, že jak je to zadarmo, tak lidem asi až tak nevadí, když si naberou více než mohou sníst a pak to vyhodí. Každopádně hotelů jsou tu mraky a mám pocit, že by každý z nich slušně těmi přebytky uživil několik afrických vesnic.
Co mi tu přijde jako nejvíce inspirativní, je pozorování lidí – to by vydalo román (kdybych toho ovšem byla schopna) – někteří Rusové vypadají jako praví mafiáni, obří svalnaté figury s nízkým čelem, na první pohled s nesmiřitelným a chladným pohledem, jako by právě vypadli z akčního filmu či thrilleru, ale tady jsou se svými rodinami – manželkami, dětmi a vnoučaty a jsou to milující a pozorní otci od rodin. Další zajímavou kategorií jsou evidentně nepříliš majetná děvčata, která jsou tu po párech, individuálně i ve skupinkách, která patrně dlouho šetřila na to, aby se mohla vydat na dovolenou do drahého hotelu s vidinou, že se tu seznámí s někým majetným, ideálně jejich budoucím manželem. Občas se najde i nepříliš atraktivní stařík po boku s velmi mladou často také nepříliš pohlednou mladou dívkou, zato s perfektní figurou, dost možná s milenkou, zatímco manželka si žije v domnění, že je na konferenci či služební cestě. Nikdy jsem nebyla voyeur, ale nějak tu nemohu odolat pozorovat lidi a splétat jejich osudy. Vůbec se nedivím Vieweghovi, že napsal Účastníky zájezdu!
Olga Daskin
Óda na práci
Pátek večer Elí: „Mami, když mám opravdovou peněženku a v ní ty kartičky (permanentka na vláček na Žofínském ostrově, karta do petcentre) a hodně peněz (15,- Kč), tak to už bych mohla být opravdová maminka, že jo?“
Olga Daskin
Den jako vymalovaný
Je krásné se ráno vzbudit do modré oblohy a svitu slunce, slyšet ve dvoře ptáky zpívat a na okně vidět všechno kvést.
Olga Daskin
Slabost
Ačkoliv si moje děti myslí, že maminka je něco jako polobůh nebo přinejmenším chodící wikipedie, jsem pořád jenom člověk a mám dost slabin. Jednou z nich je bezesporu slabost pro červený hrnek s bílým vnitřkem a nápisem Nescafé.
Olga Daskin
Turecký deník - šílení poprvé
Zatímco v poklidu večeříme v kuchyni a děti si malují v obývacím pokoji, přijde do kuchyně Elí, aby nás sdělila, že Erdík je celej počmáranej – „Takhle“, ukazuje po obličeji, „je celej červenej.“ Za chvíli se přichází Erdík sám pochlubit – červenou barvu má po celý puse a bradě – odkládním se ledabyle od stolu a ptám se ho: „Není to krev, že ne?“, načež z dosavadní úrovně lenochoda přejdu do tempa závodního chrta a v pikosekundě mu stírám tu krev z obličeje a snažím se najít zdroj krvácení.
Olga Daskin
Můj otec je veverka
Fakt. Vlastě jsem to nevěděla celých 35 let, až dneska mi to maminka pověděla a přitom to bylo jasný už dlouho. A začalo to tak nevinně.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 941x